Nahlédnutí do tiše rostoucí kultury vinylů v Indii

Alternativní hudební průmysl v Indii si začal nárokovat prostor pro sebe na globální scéně. Není náhodou, že v Indii došlo k nárůstu vinylového návratu. Po dlouhá léta byla New Gramophone House ve Starém Dillí jediným místem, kam jít, zejména kvůli jejímu vzniku před rokem 1947. Nyní existují specializované obchody s hudebními deskami jako Pagal Records, které vycházejí vstříc jakémukoli rozpočtu. Nahrávací společnosti a umělci také viděli prostor, kde může vinyl v Indii prosperovat, a to díky vášni zajistit, aby jejich hudba byla slyšena mimo internetové streamovací služby.

„Vinyl byl médium, které nám vždy bylo drahé,“ vysvětlili zakladatelé Amarrass Records Ashutosh Sharma a Ankur Malhotra. „Vyrostli jsme při poslechu desek a teplo a tonalita desek, analogový zvuk, obal alba, fyzická povaha hudby – to vše jsou faktory, které vás nějakým způsobem spojují s hudbou smysluplnějším způsobem.“ Online rádio boxout.fm, které založilo nahrávací společnost boxout.fm Recordings jako odraz Amarrass, сказала: „Desky byly nepostradatelné pro náš hudební růst jako jednotlivců a později jako komunitní rádio.“ Pro Amarrass Records je oživení vinylové kultury v Indii v popředí jejich nedávných plánů.

V zaprášeném skladu v Gurgaonu, na okraji Nového Dillí, přátelé z dětství a spoluzakladatelé Amarrass Records, Ashutosh a Ankur, lisují všechny své desky ručně. Je to poprvé, co byl vinyl v Indii vyroben od, na úvahu, 90. let. „Trvalo nám chvíli, než jsme zjistili, jak můžeme vyrábět malé šarže LP od našich umělců,“ řekl Ankur. „Věděli jsme, že nastavení a provoz plně vybaveného lisovacího zařízení je mimo otázku. Byli jsme v omezeném výrobním režimu poslední pár let a stále se učíme a upravujeme uspořádání, aby lépe vyhovělo výrobnímu procesu v Indii. Byla to strmá křivka učení, ale teď vyrábíme konzistentně vysoce kvalitní 180-gramový vinyl s až 40 minutami hudby.“ Vydávající Rajasthani lidovou hudbu, jako je At Home od Lakha Khana a umělce jako Barmer Boys, má Amarrass Records také Painted Caves, palestinsko-americkou skupinu, ve svém seznamu vinylových vydání.

boxout.fm, kteří masterovali svá vydání v White Peach Records ve Velké Británii, řekli, že „proces vydání našich vlastních desek na vosku byl jak vzrušující, tak obohacující. Nikdy jsme něco takového předtím nedělali, takže to byl obrovský proces učení s mnoha problémovými okamžiky na cestě.“ Jejich první dvě vydání na jejich labelu boxout.fm Recordings byla EP Strains od Lacuna a LP Dream Journal od Profound.

Mezinárodní labely se také začínají zajímat a oslovovat jihoasijské umělce, aby vydali svou práci na vinylu. Peter Cat Recording Co., jedna z nejznámějších kapel v zemi, byla kontaktována svým francouzským vydavatelstvím, Panache Records. Dreamhour, producent ze Pune, který vytváří new-age retro wave, také zjistil, že poté, co poslal své dema labelu v New Yorku, „vyjádřili zájem o jejich vydání na vinylu a kazetě.“ Vydané New Retrowave, VLLNS, jako Portrait of a Time od Peter Cat Recording Co. je znakem toho, že labely ze zahraničí se zajímají o umělce v Indii. Get Physical, label z Berlína, dokonce vyhledával indické umělce, aby vytvořili desku India Gets Physical Vol. 1 na vinylu – jejich první pokus o indický trh.

Výroba vinylu a celý průmysl kolem něj je v Indii brand new. Zdá se, že organizace jako boxout.fm a Amarrass Records utvářejí novou cestu, zatímco publikace jako Wild City, alternativní hudební a kulturní web, pomáhají propagovat kulturu prostřednictvím večírků jako Selectors – každoroční akce ve firmě, která byla zahájena před dvěma lety a koná se v Den vinylových obchodů. Ale v zemi, jejíž bohatství je extrémně evidentní, jak se vinyl — už tak střední třídou obsesivní — proplétá s komplikovaným třídním systémem v Indii?

Existuje několik faktorů, které jsou nezbytné pro přehrávání vinylu: gramofon, dobrý pár reproduktorů, možná sluchátka. Shromáždění fyzických kopií spolu s vybavením se stává středně- až dlouhodobou investicí. S mladou populací, která rychle získává přístup k internetu, kde existují datové plány bez limitu a levné streamovací služby, jako je JioSaavn, dominují trhu, když sem vstupují obři jako Spotify, je těžké si představit, že se vinyl distiluje do třídních úrovní.

„Moje publikum [pro vinyl] je zcela mezinárodní,“ vysvětlil Dreamhour. „Nehřeším na lidi ani to nepovažuji za nedostatek podpory z jejich strany. Vinyl je drahý a jeho doprava do Indie stojí ledvinu, takže to určitě přispívá k tomu.“ Pro Amarrass Records chtějí tento koncept převrátit: „[Naše] desky totiž slouží k tomu, aby se hudba z marginalizovaných komunit a nekomerčních žánrů dostala k širšímu publiku. Desky slouží k tomu, aby pomohly propagovat tuto hudbu a také odstranit tuto ‚třídní bariéru‘. Neočekáváme, že lidé ve vesnicích muzikantů si kupují LP a pouští desky – to není smyslem cvičení. Vinylová vydání pomáhají popularizovat hudbu v městských prostředích, mezinárodních trzích a přitahují více pozornosti k umělcům a jejich hudbě, která je také dostupná na streamovacích platformách, kde lidé ve vesnici poslouchají hudbu.“

Suryakhant Sawhney z Peter Cat Recording Co. ilustroval tento bod výstižně: „Vinyl je úkaz v tocích historie. Nevidím, že by se znovu stanly normou pro všechny třídy lidí. Řekl bych, že to není médium ‚vyšší třídy‘, kromě ceny. Není to něco, co by vyžadovalo speciální vzdělání, a každý z jakéhokoli prostředí si může užít jeho potěšení, když má způsob, jak toho využít. Možná uvidíme vznik ultralevného způsobu hraní a výroby vinylu. Rozhodně to nepřekonává internet nebo telefony, to je až do příští apokalypsy.“

Vinyl vypadá, že je mimo diskusi o třídách, protože když se lidé snaží o jídlo a přístřeší, desky jsou poslední věcí na jejich mysli. Jak řekl boxout.fm, „Třídní systém se projevuje mnohem víc, než se dostane k něčemu tak nevinnému jako vinylové desky.“ Existuje větší důraz pro lidi v nižších třídách používat streamovací platformy ke užití hudby. Pohodlí přehrávání vzácné skladby z vašeho telefonu je snadnější než hledání v krabicích. Pokud jsou lidé zvědaví na vinylovou kulturu, Pagal Records může být dobré místo pro začátek.

V listopadu 2017, Joginder Luca Singh „se vrátil do Indie se svými gramofony a kufrem plným desek.“ Méně než 18 měsíců na to má Pagal Records pořádný kamenný obchod v prosperující čtvrti Hauz Khas Village v Novém Dillí. Skdyžejí přes 2,500 typů vinylu spolu s vzácnými knihami, kazetami a dalším fyzickým hudebním zbožím, obchody jako Pagal Records se staly důležitými pro viditelnost vinylu. S posunem indické vinylové kultury z extrémně okrajového trhu na populárnější, lidé ze všech tříd přicházejí do obchodu poslouchat hudbu. Pagal našel způsob, jak nabídnout cenově dostupné desky pro každou peněženku a říká: „Zatímco vinylové desky [jako obecné pravidlo] nejsou dostupné k nákupu pro mnoho lidí, kultura kolem vinylu je zaměřena na komunitu. Naším přesvědčením je, že obchod s deskami by měl být také takovým druhem komunitního prostoru, kde navštěvují různé druhy lidí, aby poslouchali hudbu a sdíleli znalosti.“

Jihoasijští umělci a labely konečně nalézají hlas v moderním trhu s vinylem. I když zisků je málo a daleko od sebe, fakt, že se vedou rozhovory o skutečných produktech z těchto oblastí, dostatečně mnoho říká. „Po celé jižní Asii leží sklady plné desek, které jsou důležitým kulturním dědictvím pro místa, kam patří,“ napsali Pagal Records. „Vinylový návrat umožnil lidem znovu objevit některé ztracené klenoty a otevřel novou kapitolu ne-západní hudební historie. To ukázalo možnost konvertovat tyto historické relikvie na prosperující hudební kulturu založenou na vinylu.“

S deskami jako Disco Jazz od Rupy prodávanými za astronomické ceny, Four Tet vzorkující tradiční bollywoodské klasiky a bhajana ve svých skladbách, selektory ze zahraničí přicházející do Indie s kufříky plnými vinylu pro své koncerty, místní akce jako Delhi Sultanate of BFR Sound System hrající převážně na vosku, vinyl se stává mnohem více nápadný na subkontinentu. „Věřím, že pro vinyl v jižní Asii je mnoho prostoru,“ předpověděl Dreamhour. „Ne pokud jsou výhradně distribuovány pouze v nebo kolem země. Pravděpodobně potrvá, než v oblasti vznikne spolehlivé publikum pro vinyl, takže by bylo lepší ho propagovat v zahraničí, kde je stabilnější poptávka po tom.“

Amarass records navrhli, že „návrat vinylu většinou unikl jižní Asii – kombinace nákladů, dostupnosti zdrojů, prostředí a regionálních spotřebních vzorců pro hudbu. Nicméně, existuje ocenění, poptávka a potřeba tohoto média, které se projevují prostřednictvím vzniku vinylových poslechových prostor a klubů. Vinyl si vždy najde své příznivce mezi milovníky hudby v regionu.“

O budoucnosti vinylu boxout.fm, kteří jsou na vzduchu už dva roky, řekl: „Budoucnost závisí výhradně na tom, zda bude existovat místo pro menší labely, aby dostaly své desky vyrobené včas a na růstu nezávislého trhu. Právě teď jsou lisovny rekordů zaplněné reedicemi velkých labelů. V konečném důsledku ovšem vidíme, že tato část trhu ztrácí svou přitažlivost, jak se vinyloví sběratelé stávají mladšími.“

Vinyl nikdy nezmizel v Indii. Pokud něco, existuje na trzích po celé zemi, shromažďující prach, schovaný. Je zde jistá potřeba (a touha) po více obchodech s deskami, po více labelů, které by dávaly alba na vosk. Ale v době, kdy se vyrábění vinylu v Indii zdá být zastaralou vášní, se oddaní lidé začali tlačit médium zpět na přední linii průmyslu. Poptávka po něm byla právě oživena; srdce se probudilo. „Určitě je pěkné, že se lidé vrací k médiu jako vinyl,“ uznal Suryakhant. „Což, zpětně řečeno, bylo také něco tak futuristického a krásného.“

*Fotografie záhlaví od Akhil Shukla přes LBB