Když jsem mluvil s Tanyou Tucker o jejím prvním novém albu od roku 2002, While I’m Livin’, hovořili jsme o termínu „návrat“ a nebyl jsem vůbec překvapen, když jsem slyšel, že to slovo nenávidí: ona, žena, kterou Rolling Stone představila svým čtenářům již v roce 1974 s titulní stranou se zprávou „Ahoj, já jsem Tanya Tucker. Je mi 15 a brzy o mně uslyšíte.“ „Návrat“ naznačuje nedostatek agentury; že vás druzí donutili mlčet, namísto vaší vlastní volby. Pro někoho jako byla Tucker, která je v hledáčku veřejnosti od svých 13 let a během své 47leté kariéry se vypořádala se vším od Hashimotovy choroby po těžkou depresi a náhlou nehodu během faceliftu, která ji zanechala s druhým a třetím stupněm popálenin a trvale změnila její hlas, rozhodnutí vzít si několik dlouhých přestávek od nahrávání a vystupování je zcela pochopitelné. A až uslyšíte toto album, budete moc rádi, že se vrátila.
Pro umělce ve svých šedesátkách často inspirace přichází z ohlédnutí se zpět, spíše než z pohledu vpřed - což je přirozený sklon podpořený fanoušky, kteří netrpělivě očekávají novou dávku stejné drogy, a průmyslem, který chce na této touze profitovat. Opakování starého může být uspokojivé, ale ne vždy produkuje ty nejvzrušující práce. While I’m Livin’ je vzácné album pozdní kariéry, které dokáže najít uspokojivou rovnováhu mezi starým a novým: jeho značka sebereflexe je pevně zakořeněna v minulosti, ale z uměleckého hlediska představuje významný krok vpřed, díky spoluproducentům Brandi Carlile a Shooter Jennings a kouzelné písňové partnerství Tuckera s Carlile a jejími spoluhráči Phil a Tim Hanseroth. Písně, které spolu napsali, jsou ve všech nejlepších směrech obdařeny duchem: pronikají do hloubky, ale místo aby je tíha zkušenosti a paměti stáhla dolů, mapují zdravé, povzbudivé způsoby, jak ctít a zpracovat minulost, od vzpurné „Mustang Ridge“ („Život ženy není jen seznam/ nejhorších věcí, které udělala“) po slunečnou sebereflexi „While I’m Livin’“ („Přinese mi květiny teď, když žiji/ Po odchodu už tvou lásku nepotřebuji”). Abych to zdůraznil, Tucker přezpívává „The House That Built Me“, píseň proslavenou Mirandou Lambert. V ní se protagonistka vrací do svého starého domova, doufajíc, že fyzická návštěva přinese klid, ale zjišťuje, že pouhé objevení se nestačí. Místo se nebude starat o tvé uzdravení; musíš na tom zapracovat. While I’m Livin’ nám ukazuje, že Tucker je připravena, ochotná a schopná také na sobě pracovat.
Susannah Young is a self-employed communications strategist, writer and editor living in Chicago. Since 2009, she has also worked as a music critic. Her writing has appeared in the book Vinyl Me, Please: 100 Albums You Need in Your Collection (Abrams Image, 2017) as well as on VMP’s Magazine, Pitchfork and KCRW, among other publications.
Exclusive 15% Off for Teachers, Students, Military members, Healthcare professionals & First Responders - Get Verified!