Být sousedským: Rozhovor s mistrovskými syntetizátory Kaitlyn Aurelii Smith a Suzanou Ciani

Rozmlouváme se Suzannou Ciani a Kaitlyn Aurelia Smith, jejichž FRKWYS Vol. 13: Sunergy je dnes v našem členském obchodě. 

Zatímco synthwave soundtrack k netflixovému fenoménu Stranger Things má překvapivě rozsáhlou komunitu, která se hýbe ve svých pohovkách, v odlehlé přímořské obci Bolinas v Kalifornii převažuje tišší elektronický podtón.

Obtížná cesta z relativně blízkého San Francisca, malé přímořské město má pověst jak izolace, tak kreativního ducha, mezi jehož obyvatele patřili Jim Carroll, Grace Slick a Harmony Korine, mezi jinými v různých obdobích jeho historie.

Domovem Suzanne Ciani více než dvacet let, Bolinas se zdál být nepravděpodobným místem pro průkopnickou elektronickou skladatelku, aby našla podobně smýšlejícího spolupracovníka, který by mohl chápat a ocenit vzácné a relativně neznámé analogové nástroje Buchla, s nimiž strávila desetiletí práce a vystupování. Ale navzdory absurditě šancí se nedávno objevila spřízněná duše. Kriticky uznávaná vycházející hvězda a další oddaná Buchla syntetizátorům, Kaitlyn Aurelia Smith se s Ciani setkala tak nečekaným způsobem, že v daný okamžik nevěděla, s kým vlastně mluví.

Situace byla příliš šťastná a příliš vhodná, aby se Ciani a Smith nespojily na novém originálním materiálu. I když digitální doba vytvořila větší příležitosti pro vzdálenou spolupráci mezi elektronickými umělci, povaha jejich příslušných nástrojů Buchla a šťastná náhoda, že jsou sousedé, přiměla tyto dva skladatele psát a vystupovat doslova vedle sebe, dívajíc se ven na Tichý oceán. Nahráno jako díl FRKWYS série pro brooklynskou nezávislou RVNG Intl., výsledný Sunergy obsahuje nádhernou hrst improvizovaných elektronických hudebních skladeb, které třpytí a vzrůstají, často připomínající vlny, které by duo vidělo ze studia.

Před vydáním desky tento týden jsem se spojila s Ciani a Smith, které mimochodem už nejsou sousedé, telefonicky, abych probrala náhody a okolnosti jejího vzniku.

Vinyl Me, Please: Ihned mě zaujaly dvojité náhody tohoto projektu, a to vaše regionální blízkost a společná vášeň pro syntetizátory Buchla. Jak jste se dva spojily, a byly jste si navzájem známí ještě před setkáním?

Kaitlyn Aurelia Smith: Potkaly jsme se v Bolinas na komunitní večeři, kterou jsme s manželem vařili. Byla jsem si dobře vědoma Suzanneiny hudby. Jen jsme začaly mluvit, a já jsem nevěděla, že mluvím s tím Suzanne Ciani. Jak jsme mluvily, spojila jsem si to mentálně. Obě jsme se nadchly, že jsme Buchla hráčky a začaly jsme se vídat.

Suzanne Ciani: Byla jsem ohromě překvapena, když jsem potkala další Buchla hráčku. Takové lidé se nevidí každý den, obzvlášť ne v malém městě a obzvlášť ne ženská Buchla hráčka. To pro mě bylo ohromující.

Jak dlouho od té doby trvalo, než jste začaly spolupracovat?

Ciani: Je velmi těžké v tomto malém městě najít lidi pro studio, takže jsem najala Kaitlyn, aby sem čas od času přišla, když jsem se připravovala na turné po Evropě. Ale opravdu jsme spolu nehráli, dokud jsme vlastně nezačaly tento [FRKWYS] projekt. Kaitlyn o této sérii věděla; já jsem o ní nikdy neslyšela. To se stalo prostředkem našeho společného zaměření.

Je tedy materiál na Sunergy výsledkem této počáteční spolupráce mezi vámi dvěma, nebo jste před tímto nahráváním hráli a zkoušeli jiný materiál?

Smith: Ne, všechno bylo natočeno živě. Jsou to improvizace na téma, které vychází z kuchařky, kterou Suzanne napsala v 70. letech, jež byla znovu vydána na [Andy Votelově] Finders Keepers pro jedno z jejích alb.

Ciani: Vyšla tento rok. Jmenuje se Buchla Concerts 1975. Udělal dvě edice, jedna byla edice pro sběratele s brožurou. Takže tato kuchařka je součástí vydání, což je historický archivní reissue živých Buchla koncertů uskutečněných v roce 1975.

Na projektu jako je tento mě zajímá povaha spolupráce. Jaké bylo rozdělení práce, pokud nějaké? Jak jste přistupovaly k tvorbě?

Ciani: Kaitlyn je velmi bystrá a intuitivní. Neměly jsme moc formálních diskuzí o tom, jak bychom to měly dělat. Měly jsme jen výchozí bod, což jsou sekvence a dva stroje. Ona hrála na Buchla Music Easel; já na Buchla 200 E. Upravily jsme si studio s výhledem na oceán a navzájem se propojily. Střídaly jsme se v tom, kdo byl hodinář. Aby obě tyto stroje zůstaly synchronizovány, musíte zapojit clock output jednoho do druhého, aby zůstaly zamčené. Opravdu jsme neměly žádné technické problémy, až snad první den, probíhalo to velmi hladce.

Smith: Bylo to hodně zábavné. Je to skvělé, když vidíte dokumentární film s tím, protože máte větší smysl pro to, jak jsme obě byly účastné, když jsme to dělaly. Děláme záměrná rozhodnutí, ale někdy nastanou překvapení a prostě se s nimi smíříte.

Co to je na těchto Buchla syntetizátorech, které vytvářejí tak oddané a zapálené lidi jako vy? Co nabízejí skladatelům, co jiné analogové modely nenabízejí?

Ciani: Samozřejmě, že se vracím až do konce 60. let s těmito stroji. Pracovala jsem pro Dona Buchlu. Byla jsem s nimi velmi intimně spojena po dobu deseti let, kdy jsem pracovala výhradně na Buchla. Co se mi na tom líbí, bylo to, že jeho vize byla instrument pro představení, což je v elektronické hudbě rozlišení. Mnoho takzvaných syntetizátorů - my jsme to slovo syntetizátor nepoužívali - byly studio nástroje, nahrávací nástroje. Co mě na Buchle přitahovalo, byla míra zpětné vazby, kterou dostanete v živé situaci, abyste s tím mohli intuitivně reagovat v daném okamžiku, živě. Buchla je v tom velmi dobrá.

Kaitlyn, na Buchlu jsi přišla jiným způsobem. Slyšela jsem, že ta tvá první ti byla zapůjčena na rok nebo tak nějak.

Smith: To byl jiný systém. To byla moje první zkušenost se syntézou obecně. Část toho, proč Buchla mluví ke mně, bylo to, že to byla moje první zkušenost. Měla jsem s ním tak intimní vztah, v chatě, na izolovaném místě. Cítím se, jako bych našla svůj hlas s elektrickou hudbou. To je velká část mého vztahu k tomu.

Co jsi se od sebe navzájem naučily během procesu vytváření této desky? Byly tam nějaké triky, techniky nebo přístupy, které jsi od ní převzala?

Smith: Hodně jsem se naučila během času stráveného se Suzanne. Je to skvělá učitelka. Jen to, že jsem měla možnost objevovat její systém s ní a její kuchařku, to bylo velmi vzdělávací. Je těžké shrnout to na několik bodů, protože to byla tak rozsáhlá zkušenost s nabýváním znalostí.

Ciani: Pro mě to byla zábava, protože moc nespolupracuji. Spolupracovala jsem na turné s Andym Votelem a [Demdike Stare’s] Seanem Cantym. Technologie může být stresující, když je živá, a když se sdílí část toho možného stresu, stává se to pohodlnějším. To jsem se naučila, že to může být uvolňující. Je těžké koordinovat spolupráce. Tato vyšla!

Jsou plány, abyste spolu hrály, buď pro tento materiál nebo jinak v budoucnu?

Smith: Teď, když žijeme na různých místech, trvá to čas, abychom to vymyslely a zkoušely. Tolik toho bylo improvizováno.

Ciani: Povaha technologie je taková, že je fluidní. Každý den se mění. Konfigurace, kterou jsem měla, když jsme tento projekt dělaly, je nyní pryč. Systém je zcela znovu konfigurován. Myslím, že tu pravděpodobně byl okamžik, kdy to bylo ještě v přístroji. Určitě by se mohla ještě improvizace nebo spolupráce uskutečnit. Ale přístroj už přešel na novou identitu. Tak to prostě funguje. I když je to stejný Buchla! Je hezké myslet na to jako na ustálenou věc, ale skutečně to není. Můj nový systém má možná půl tuctu modulů, které jsem tenkrát neměla. Zbavila jsem se některých, které jsme použily. Ten základní výchozí bod bychom určitě mohly znovu udělat, surový materiál, na kterém jsme byly založené, bychom mohly využít znovu.

Chybí ti možnost tuto zkušenost opakovat?

Smith: Mohu mluvit jen za sebe, ale myslím, že bychom mohly reprodukovat věci, pokud by ten úmysl byl od začátku, pokud bys měl na mysli, že to potřebuješ reprodukovat. Když to potřebuji udělat, jednoduše píšu s tímto úmyslem a zjistím řetězec událostí, jak to mohu udělat, a pak to praktikuji, aby se to stalo věcí svalové paměti.

Ciani: Doslovné opakování není cílem. Být v té momentální situaci je naprosto možné. Improvizovaly jsme tak dvě dny na tématech, která jsme si vybraly. V daném okamžiku nastává určitá magie. Někdy to je povaha improvizace. Věci zapadnou, a stanou se. Žijeme pro tyto momenty. To není něco, co reprodukuješ. Vytváříš novou magii, další příležitost pro magii.