Referral code for up to $80 off applied at checkout

Brittany Howard udržuje věci divoké, podivné a hluboce osobní na svém debutovém sólovém albu „Jaime“

Dne September 20, 2019

The conversation wasn’t an easy one. Last year, Brittany Howard, the mighty lead singer and guitarist for Alabama Shakes got together with the members of her band and dropped a bomb. Any plans they had to work on and record a follow-up to their Grammy Award-winning 2015 album Sound & Color would have to be put on hold. Indefinitely. A frustrating spate of writer’s block combined with a yearning to try out new musical ideas under her own named compelled her to follow a different path. “We spent hours talking things through and I think at the end they all got it,” she said. “We had been in a bit of a creative slump and while it was really a tough decision they have been very supportive of me doing this which I really appreciate.”

Get The Record

VMP exkluzivní lisování
$32

Howard nikdy nebyla typ umělce, který by se bál podniknout odvážné kreativní kroky. Ve stejném roce, kdy Sound & Color dosáhlo 1. místa v žebříčku Billboard Top-200, překvapila mnoho fanoušků této skupiny nečekaným zvratem, když si na obličej nanesla bílou barvu, oblékla si černou koženou bundu a vydala jeden z nejsyrovějších rockových a rolových alb daného roku se svou další skupinou Thunderbitch. A teď, v roce 2017, zcela změnila směr, zatímco přijala více country/americana vibe společně s Beccou Marncari a její nynější manželkou Jesse Lafser jako součást skupiny Bermuda Triangle. A teď je tu, o dva roky později, na pokraji vydání svého nejambicióznějšího, zvukově eklektického a hluboce osobního projektu své kariéry, svého prvního sólového alba s názvem Jaime.

„Vždy jsem chtěla udělat album pod svým jménem, kde bych rozhodovala o všech věcech a dělala vše tak, jak jsem chtěla, aby to bylo, a jak jsem to zamýšlela,“ vysvětlila. „S Alabama Shakes a dokonce i Thunderbitch a Bermuda Triangle to byly skupinové prostředí, kde bylo potřeba slyšet hodně názorů a i když to není špatné, cítila jsem potřebu udělat něco zcela od začátku až do konce tak, jak jsem to zamýšlela. Přicházela jsem na spoustu osobních věcí ve svém životě a teď se to zdálo jako vhodná doba to udělat.“

Howard pojmenovala svou první sólovou desku po své starší sestře, ta, která ji naučila velmi brzy hrát na klavír a psát poezii. Jaime je ta, která zapálila kreativní žár v jejím srdci a mysli, jež za poslední dekádu vzplálo v ohnisko tvůrčího a hudebního umění. Bohužel, Jaime zemřela ve věku 13 let po tragickém boji s vzácným typem rakoviny očí zvaným retinoblastom. Howard sama měla tehdy jen 8, když ztratila svou velkou sestru, ale otisk, který zanechala v jejím životě, nelze zveličit. „Vždy jsem se na ni dívala s obdivem a chtěla dělat všechno, co dělala,“ řekla. „Ona je důvodem, proč jsem se zamilovala do hudby a umění. Byly jsme si velmi blízké a bez ní si nejsem jistá, zda bych dělala to, co dělám dnes, takže jí neustále děkuji, že mě vedla tímto směrem.“

Odstraněna z rámce skupinové struktury, kde musí být nutně brány v úvahu myšlenky a názory jiných, cítila Howard v tomto projektu větší svobodu než kdy jindy, aby čerpala ze svých vlastních minulých zkušeností a vztahů, zatímco rozebírala celou řadu zamyšlení, pokrývající Boha, rasu, lásku a smrt. „Určitě jsem procházela obdobím, kdy jsem přemýšlela o svém životě a skutečně jsem cítila, že je čas říct svůj příběh tak, jak jsem ho viděla,“ řekla. „Chtěla jsem mluvit o sobě, své rodině a odkud pocházím. Chtěla jsem být upřímná a hovořit ze srdce o věcech, které věřím a miluji.“

V „13th Century Metal“, chaotickém víru glitchy kláves a klapajících bubnů, Howard slibuje v kazatelském stylu „Rozšířit osvícení lásky, soucitu a lidství těm, kteří nebyli osloveni jejím světlem.“ Koneckonců, „Všichni jsme bratři a sestry,“ opakovaně protestuje. V „He Loves Me“ otevřeně mluví o svém vztahu k všemohoucímu, vysvětlujícímu na pozadí řady jazzových kytarových tónů a úderných basových bubnů, jak nepotřebuje chodit do domu bohoslužby, aby cítila Boží přítomnost. „Když má sestra zemřela, přestali jsme chodit do kostela a vždy jsem si myslela, že nás Bůh trestá za těžkosti, které byly na mé rodině, ale jak jsem stárla, naučila jsem se, že tam vždy byl, dívající se na nás a vedoucí nás,“ vysvětlila. „Stále do kostela pravidelně nechodím, ale věřím, že je tu vyšší moc, která se na nás dívá.“

Jednou z nejosobnějších a nejdojemnějších písní na albu je skladba s názvem „Goat Head“, řídce uspořádaná meditace na klavír o jejích osobních zkušenostech s rasismem v Americe. „Mama je bílá a táta je černý / Když jsem se poprvé narodila, hádám, že jsem ty lidi rozhněvala,“ zpívá. Název pochází z hrůzného zážitku na začátku života jejích rodičů, kdy její otec zůstal přes noc v bytě její matky, jen aby se druhý den ráno probudil a zjistil, že má propíchnuté pneumatiky, rozbité sklo automobilu a zbytky rozčtvrceného kozla rozložené po interiéru.

„To mi máma řekla v soukromí, ale nikdy jsme to jako rodina opravdu neprobírali,“ řekla o incidentu. „Ve chvíli, kdy jsem to zazpívala, jsem okamžitě přišla k slzám. Bylo tak obtížné říct ta slova a skutečně přiznat, co se v mém městě stalo mé rodině. Téměř jsem to na desku nedala, ale Shawn Everett řekl: 'Žádný způsob, to tam bude,' takže to tam také je!“

Shawn Everett byl inženýrem alba a celé to bylo nahráno ve studiu v Los Angeles. I když možná neznáte jeho jméno, měl podíl na vytváření některých z nejvlivnějších a nejoblíbenějších indie rockových a americana alb posledních pěti let, včetně Father Of The Bride od Vampire Weekend, A Deeper Understanding od The War On Drugs, Golden Hour od Kacey Musgraves a Immunity od Claire. Také získal Grammy za nejlépe zvukově upravené album, neklasické, za svou práci na Sound & Color od Alabama Shakes. „Produkovala jsem album a všechny volby a věci, které slyšíte, jsou záměrné a tak, jak jsem je slyšela v hlavě při psaní písní,“ řekla. „Nemohla bych to udělat bez Shawna Everetta, on je nejlepší spolupracovník, co se týče pomoci mi zkoušet nové věci a prostě si hrát a bavit se.“

„Zábava“ je určitě operativní slovo pro popis kreativního procesu tohoto páru. Jakmile se dostali do studia, oba hodili opatrnost na vítr, zatímco brali její písně do neočekávaných zvukových směrů a zkoušeli nové techniky. Žádný nápad nebyl příliš bláznivý. „Stay High“ byla například nahraná na bicí soupravě, která obsahovala pouze snare. Ale to není vše. „Nejen, že hraje na soupravě složené pouze z snare, ale Nate [Smith] je také hraje hůlkami!“ odhalila Howard. „Také jsme použili kontaktní mikrofony, abychom nasnímali klimatizaci a já jsem hrála na mixážní pult jako na klavír; spousta šílených věcí.“

Bezpočet zvuků, textur, rytmů a melodií, které jsou zapakované v těchto 11 písních, je téměř příliš velký k tomu, aby bylo možné jej plně zhodnotit. Je to album, které se snaží co nejvíce vyhnout jakémukoli druhu klasifikace, což je přesně to, co Howard chtěla. „Opravdu jsem se snažila udělat tuto desku, aniž bych konkrétně odkazovala na jiné desky,“ řekla. „Vím, že lidé vždy zmíní Prince, P-Funk nebo D'Angelo nebo Ninu Simone a to jsou umělci, které obdivuji a cítím se poctěna, když je s nimi srovnávám. Ale doufám, že lidé to uvidí jako mou desku s mým vlastním stylem.“

Vibrace D'Angela a Prince se skutečně projevují, když posloucháte funky, mimořádnou úvodní skladbu „History Repeats“, a „Short And Sweet“ rozhodně připomíná některé z nejostřejších a nejdojemnějších skladeb Niny Simone, jako jsou „Pirate Jenny“ nebo „Strange Fruit“, ale na Jaime je vynalézavost a pohled, které jsou skutečně jen její vlastní. „Vždy jsem chtěla více, skoro všeho,“ přiznává na písni nasáklé harfou „Presence“, než vše přejde do bezedného propadliště nízkotónových, zkreslených kytarových zvuků. Nikdo jiný nevytváří hudbu jako tato v roce 2019 nebo kdykoli předtím.

Konečně, Jaime je zvukově i duchovně obohacující cesta skrze mysl a paměť Brittany Howard, ale ona to také vytvořila pro vás. Někde v těchto 11 písních doufá, že najdete nějakou míru katharsis, a uznání, že jste hodni největších darů života. „Chci pomoci ostatním cítit se lépe ohledně bytí,“ řekla. „Odolávat tomu otravného hlasu, který existuje v našich hlavách a říká, že nejsme dost dobří, dost talentovaní, dost krásní, dost štíhlí, dost bohatí nebo dost úspěšní.“

Sdílet tento článek email icon
Profile Picture of Corbin Reiff
Corbin Reiff

Corbin Reiff is the author of the upcoming book: Total F@&king Godhead: The Biography of Chris Cornell. He’s also a contributor to Rolling Stone, Billboard, Pitchfork, Spin, Uproxx and Noisey, to name a few.

Get The Record

VMP exkluzivní lisování
$32
Nákupní košík

Váš košík je momentálně prázdný.

Pokračovat v prohlížení
Podobné desky
Další zákazníci koupili

Doprava zdarma pro členy Icon Doprava zdarma pro členy
Bezpečné a zabezpečené objednání Icon Bezpečné a zabezpečené objednání
Mezinárodní doprava Icon Mezinárodní doprava
Záruka kvality Icon Záruka kvality